Skip to content
Můj výběr

Pracovní tábor Ljubelj

Pracovní tábor Ljubelj byl v období druhé světové války jediným táborem na slovinském území. Byl jednou ze 49 poboček koncentračního tábora Mauthausen fungujícího nedaleko Lince. V pracovním táboře stavělo v letech 1943–1945 v nemožných podmínkách více než tisíc zajatců dnešní tunel na Ljubelji.

Roku 1941 se průsmykem Ljubelj přiřítily motorizované kolony Hitlerovy armády. Hitler si dobře uvědomoval význam této cesty přes Karavanky k moři, proto se podle svých dobyvatelských plánů rozhodl zkrátit ljubeljskou silnici tunelem. Vězni tak uskutečnili myšlenku stavby tunelu, o čemž psal již v 17. století Valvasor. Tunel umožnil citelně snazší spojení mezi Lublaňskou a Klagenfurtskou kotlinou; ta do té doby probíhala přes výše položený přírodní průsmyk Ljubelj, kam vede strmá silnice.

Stavba tunelu

Zahájení stavby tunelu, který měl zlepšit dopravní spojení s územím tehdejší Jugoslávie, spadá do roku 1941. Protože partyzáni v červnu tohoto roku tábor, v němž bylo 42 civilistů, vypálili, pokračovaly práce teprve o dva roky později. Kromě baráků pro civilní pracovníky a technickou správu postavili na levé straně baráky pro vězeňský tábor, který byl obehnán ostnatým drátem a čtyřmi strážními věžemi. Pracovní sílu dodával vyhlazovací tábor Mauthausen, jemuž byl tábor v Podljubelji vojensky podřízen.

První vězni začali přijíždět již v červenci roku 1943. Nejvíce bylo Francouzů, vedle nich také Poláci, Rusové, Jugoslávci, Češi, Norové, Řeci, Belgičané, Italové, Nizozemci, Lucemburčané, Němci, Rakušané. Většina vězňů byla politických, někteří byli internováni kvůli odmítání nucených prací nebo byli zajati při raziích. Němcům a Rakušanům se zločineckou minulostí byly přiděleny vedoucí úkoly nebo snazší práce.

Civilní zaměstnanci zajatcům i přes zákaz styků pomáhali; pašováním pošty a balíků jim umožnili spojení s jejich rodinami. Zvlášť významnou roli měl inženýr Janko Tišler, původem z Golniku, který roku 1944, když odhalili, že zajatcům pomáhá, zběhl k partyzánům. Své zkušenosti později popsal v knize Mauthausen na Ljubelji – koncentrační tábor na slovinsko-rakouské hranici.

7. května 1945 všechny vězně propustili, avšak jednotky SS nejugoslávské zajatce znovu zajaly a během ústupu ljubeljským tunelem do Korutan je použily jako živý štít. Později je v Roži osvobodila partyzánská armáda.

Více než 1500 metrů dlouhým tunelem jela první vozidla již roku 1944, výstavba silničního spojení a tunelu, který se nachází v nadmořské výšce 1069 metrů, však byla zcela dokončena teprve na podzim roku 1963.

Aby Němci zahladili stopy svých hrůzných činů, tábor zbourali. Jako památka a připomenutí válečných hrůz a utrpení zajatců stojí na okraji parku pamětní aréna kostlivce se živým srdcem uprostřed a nápisem OBVIŇUJI – J'ACCUSE.

Virtuální procházka táborem.

Pamětní síň

Pamětní síň Pracovního tábora Ljubelj je momentálně z důvodu rekonstrukce uzavřena. Prohlédnout si můžete pouze panelovou výstavu, otevření zrekonstruované síně je plánováno na rok 2020.


Kontakt A OBJEDNÁNÍ PROHLÍDEK S PRŮVODCEM:

Na prohlídce s průvodce se lze domluvit v TPIC Tržič (051 627 057, 04 59 71 536, informacije@trzic.si) nebo v Tržičském muzeu (04 53 15 500 nebo trziski.muzej@guest.arnes.si).

Vstupné

Pouze za prohlídky s průvodcem.

Brožura Pracovní tábor Ljubelj

Tento web používá ke zlepšení výkonu soubory cookie.
Tyto cookies nemají vliv na vaše soukromí. Více ...