Skip to content
Můj výběr

Staré městské jádro

Všechno to začalo drakem. Vyrůstal hluboko v hoře Košuta. Když drak vyrostl v obrovskou bestii, zaryl se do hory a rozeklál ji vedví. Spustil burácející sesuv skal, který osadu pod horou zavalil. Aby se obyvatelé zachránili, utekli do údolí. Po nějaké době jim došel dech a zastavili se. Tady stojí dnešní Tržič.

Bylo to dávno.

Tak dávno, že roku 1492, přesně dva měsíce po Kolumbově objevení Ameriky, Tržič už nebyl vesnicí, ale již městysem. Každých pár století se Tržič obnovil, protože po požáru do základů shořel. Proto je dnes jediným městem s dvousetletou požární ochranou a tehdy povinným používáním kovových dveří a okenic.

Je to město slavné řemeslné historie.

Protože zde bylo již za časů starého Říma hodně rušno, stali se z Tržičanů skvělí a velice podnikaví železáři, koláři, textilníci, koželuzi a zejména ševci. O tom svědčí bohatá sbírka v Tržičském muzeu. Tržič je dnes příjemným starým městem chráněným jako kulturní památka.

Jasně, co bylo s drakem?

S tím drakem, který se zasloužil o Tržič? Zavalil ho ten stejný sesuv, který sám zapříčinil. Naštěstí – jinak by návštěvníky Tržiče strašil ještě dnes.

HISTORIE MĚsta

V rámci historických zvláštností se může z kraňských městysů pouze Tržič pochlubit dochovanou zakládací listinou, kterou byl r. 1492 povýšen na městys. Jeho rozvoj je nejtěsněji spjat s cestou, která vedla z goreňské roviny přes sedlo Ljubelj do Korutan.

Archeologické nálezy dokazují, že zcela jistě existovala již v historickém období, kdy přes Ljubelj spojovala Virunum na Gosposvetskem poli s Emonou. Ten ljubeljský městys (Forum in Lubelino) stál u této cesty, ale zasypal ho sesuv a část obyvatel se přestěhovala do údolí, kde založili novou osadu Neumarktl. Osada se začala rozvíjet u úpatí hradního kopce, na kterém stálo hradiště, později hrad Neuhaus. Jeho rozvoj a formu určovala dopravní žíla a rozvíjející se kovářství, resp. železářství.

Roku 1492 se Tržič stává městysem

Na konci 15. století byly velké potřeby po organizovaném trhu a byl zapotřebí zakládací akt, který by osadě dal práva městyse. Roku 1492 císař Fridrich III. na žádost tehdejších vlastníků Tržiče pozdvihl vesnici Tržič – Neumarktl na městys. Tak se ve městě týdně a také ročně pořádaly četné jarmarky, z nichž byly nejdůležitější Andrejův jarmark před Mikulášem a jarmark na Andělskou neděli (první neděle v září).

Těžký požár roku 1811

Největší neštěstí Tržič postihlo r. 1811, kdy vypukl strašný požár a kovářství, železářství a řada řemeslných dílen a měšťanských domů shořela do základů, pokud je nezachránily kamenné boky. Výsledek požáru: zničeno 150 domů, přes 60 dílen, 75 smrtelných obětí.

Obnova Tržiče po požáru probíhala pomalu. Z důvodu požáru vydali zvláštní předpis, který stanovoval povinnou instalaci kovových dveří a okenic, které se staly opravdovou evropskou specialitou. Podstatu své podoby si hlavní náměstí zachovalo dodnes. Tržič se názvem město pyšní od roku 1926, kdy ho z městyse na město povýšil král Srbů, Chorvatů a Slovinců Alexandr I.

Kulturní a historická památka

Staré městské jádro Tržiče je od roku 1985 chráněno jako kulturní a historická památka. Budovy se středověkým půdorysem s dílnou, skladem a průchozí předsíní v přízemí si po požáru roku 1811 dochovaly klasicistně koncipované pořadí průčelí. Všechny budovy mají i několik dalších společných charakteristik, které se po obnově města dochovaly:

  • portály ozdobené rozetami, s rokem výroby, iniciálami pána domu a božím okem, v němž je číslo popisné, a okenní rámy ze zeleného peračského kamene,
  • kované železné okenice, okenní mříže a dveře, které zabraňovaly, aby se v případě opětovného požáru oheň šířil městem,
  • »okno zvědavců« (jediné dosud dochované je na Koroški cesti č. 1); z takového okna měly tržičské dámy nebo »fraue« přehled nad děním na ulici, aniž by se musely z okna vyklánět,
  • sušící otvory na střeše – k sušení kůží, plátna a ponožek,
  • patníky nazývané »opestniki« podle náboje na kole vozu, který místo do fasády narazil do opestniku a chránil ji tak před poškozením.

Budovy ve starém městském jádru jsou zajímavé i díky lidem, kteří v nich bydleli, a díky architektonickým zvláštnostem.

Kontakt a objednání prohlídek s průvodcem

Na prohlídce s průvodcem se lze domluvit v TPIC Tržič (+386 51 627 057 nebo informacije@trzic.si) nebo v Tržičském muzeu (+386 4 53 15 500 nebo trziski.muzej@guest.arnes.si).

Tento web používá ke zlepšení výkonu soubory cookie.
Tyto cookies nemají vliv na vaše soukromí. Více ...