Skip to content
Můj výběr

Drak z kohoutího vejce

Na vstupu do starého městského jádra na vás na skalní stěně čeká drak, který má být podle legendy odpovědný za vznik města Tržič.

O skulptuře

Příběh o draku je důležitou součástí nehmotného kulturního dědictví našeho města, která se předává z generace na generaci. Draka vyrobili členové Kulturně uměleckého spolku AMPUS pod vedením Anžeho Bizjaka, Anžeho Aljančiče a Aleše Povaleho.

Skulptura váží více než 1 tunu a je složena z železných dílů, a to z téměř 200 m kulatých trubek použitých na samotnou konstrukci a 900 m, přibližně 4 cm širokých železných pásů nařezaných z 1,5 mm tlustého plechu použitých na konečný vzhled.

Hlava a jednotlivé segmenty jsou také vyřezány z 1,5 mm tlustého plechu. Na svaření všech částí použili téměř 5 km svařovacího drátu.

Legenda o vzniku města Tržič: Drak z kohoutího vejce (nářečně)

Ankat so gor poh Albelam an ldje žvel. Zemle niso deval, rudo so kupal, ta živ srebro. Adn, k j žvu čist na konc vasi, je jmu anga švoh petelina. Soset, če so ga vidl, so kuj rekl: ″Z dga pa nav nč!″ "O, pa bo!″ je djav Jaka. Pa j dobr sojga petelina futrov, pa uben futr ni bil ta prav. Peteln je biv kumrn, da ni bo za nkamr.

Ankat popovne, k sta se Jaka pa peteln greva na sonc pred hišo, pride mem ena stara pukvasta baba. ″Coprnca,″ jo kuj pogrunta Jaka, ″n bom reku za futr.″ Pokliče babo, baba mu da ano štupo. Z no, prav, nej vsak dan petelina poštupa.

Peteln je od zej naprej hitr rasu pa zmerej bl srbort je ratvov. Anga jutra, še predn ga j Jaka mogu poštupat, jo j fletn preče vrh Košute pobrcov. Jaka je klicov za nmo, peteln pa nč.

Usedu se j na ano skalo pa prov na gvas zapev, mav sm, mav če pogledov pa zletu u ano lukno pa tm an jajc znesu, poj se j pa kraj lukne ulegu, de j biv jajc zmerej na sonc. Z nega je čez en cajt zlezu an velk zmaj.

Skoču j tok hdo, da se j gora zamajava, pa pvas utrgov. Skale so leteve u vas, čes hiše so skakale. Ldje so se zagnal adn za drujmo u dolino. Tud zmaj se je šundra ustrašu. Takat se utrga pvas čist blis nega, tok de j žavostno smrt dočakov.

Ldje so pa letel pa letel. Na dn kvanca so se ustavl, de b se odpočil. Pa jm je biu krej kr ušeč. Toko so ani kr ustal. Naredl so hiše pa delavnce, tok dej ratov an mejhn mest. Tržč so mu rekl. Ani, k so se pa bal, da b se gora še ankat nane na zvrgva, so šv mav dol. Pravjo, de so se ustavl u Krop. Nč čudnga, se j podobna Tržič, sam de gore tm okol niso tok usoče.

Zjednodušený nářeční zápis

Prameny a literatura

  • Janc. F. (2018). Podljubelj.
  • Logar. T. (1975). Slovenska narečja. Ljubljana: Mladinska knjiga.

Legenda o vzniku města Tržič: Drak z kohoutího vejce

»Pokud starý kohout snese vejce, vyklube se z něj obrovský drak,« říkali starší Šentančané. Událost popisují takto:

»Před několika staletími bylo v osadě pod Ljubeljem víc než polovina kovářství. Tam měl kovář starého kohouta, který mu utekl na Košutu, kde snesl vejce, z něhož se vyklubal drak. Když drak vyrostl v obrovskou bestii, zaryl se do hory a rozeklál ji vedví. Spustil burácející sesuv skal, který osadu pod horou zavalil. Aby se obyvatelé zachránili, utekli do údolí. Po nějaké době jim došel dech a zastavili se. Tady stojí dnešní Tržič.«

Na území Podljubelje a v údolí Pod Košutou můžeme ještě dnes pozorovat obrovské skalní útvary, které zůstaly němým svědkem tehdejší události. Ve 14. století si vznik sesuvu neuměli vysvětlit jinak než krutým drakem, a tak vznikla legenda o vzniku města Tržič.

Tento web používá ke zlepšení výkonu soubory cookie.
Tyto cookies nemají vliv na vaše soukromí. Více ...