Dovžanova soutěska
Kdo najde dinosaura jako první?
Dovžanova soutěska se nachází v ústřední části Karavanek, našeho nejdelšího horského pásma. Je v ní unikátní naleziště zkamenělin z mladšího paleozoika (prvohor). Zveme tě, aby ses prošel soutěskou a poznal bohaté geologické dědictví, které odhalila horská řeka Tržičská Bistrica, když zařezávala koryto do pestré hromady kamenů.
1 / 38 Dovžanova soutěska
2 / 38 Podzim v rokli Dovžan (foto...
3 / 38 Soutěska podzimu
4 / 38 Cesta pod skalními pyramidami
5 / 38 Foto: Jošt Gantar
Tato soutěska je cestováním v čase. Přestože je starší než dinosauři, dinosauří noha do ní nikdy nevkročila. Ale připlavala. Posledních 300 miliónů let tady bylo tropické moře. V něm byla spousta mořských živočichů, proto se to dnes ve skalách soutěsky hemží jejich fosiliemi. I takovými, které nejsou nikde jinde na světě.
Dovžanova soutěska – skrze Bornův tunel k barvitým mořím a na pláže z písku a štěrku
Dovžanova soutěska není jen tak už více než 25 let chráněna jako přírodní památka. Geologicky je jednou z nejzajímavějších oblastí ve Slovinsku. Malebné údolí, které leží 3,2 kilometru severovýchodně od Tržiče, zařízla řeka Tržičská Bistrica hluboko do nitra Karavank a odhalila nejdokonalejší pořadí hornin z období mladšího paleozoiku starých od 300 do 260 miliónů let. Vrstvy hornin jsou jako listy tlusté knihy, v níž je zapsán nádherný příběh o neobyčejných živých bytostech a změnách prostředí v dávné geologické minulosti.
Dovžanova soutěska vyniká mimořádnou pestrostí sedimentárních hornin a četnost a různorodost fosilních pozůstatků. Právě ty vnesly její jméno do světové odborné literatury. Seznam zde nalezených rostlinných a živočišných druhů je vskutku dlouhý, nejzajímavější jsou ramenonožec Karavankina schellwieni a dírkonošec Sphaeroschwagerina carniolica. Oba byli poprvé nalezeni a popsáni v Dovžanově soutěsce a byli dokonce znázorněni na známkách Pošty Slovinska. Fosílie Schwagerina carniolica se stala symbolem geologického bohatství soutěsky, proto nás provází na každém kroku po vyhlídkové naučné stezce.
Zvláštní pečeť zanechávají v soutěsce také tektonické síly a erozní faktory, které vytesaly vysoké skalní pyramidy či věže a do koryta Tržičské Bistrice nasypaly obrovské balvany křemenného konglomerátu, přes které si řeka razí cestu čilou soustavou vodopádů. V Dovžanově soutěsce vytváří složení hornin a tektonické prvky jako skutečný výukový polygon povrch i rostlinstvo a ovlivňují i život člověka a jeho činnosti.
Každá hornina v Dovžanově soutěsce vypráví svoji část příběhu o někdejších mořích, mořských útesech, pobřežích a pestrých pustinách.
Dnes je zde úžasná úzká soutěska.
Tržičská Bistrica pramení na území hory Brsnina. Zpočátku teče na západ, ale poté se v Dolině rychle stáčí k jihu skrz Dovžanovu soutěsku, kde se v délce zhruba 150 metrů zúží na úžasnou úzkou soutěsku. Tak úzkou, že ani pro silnici nebylo místo, proto před téměř 120 lety vyhloubili malebný tunel, skrze nějž probíhá doprava ještě dnes.
Již jsme se zmínili, že je povrch Dovžanovy soutěsky z důvodu silných erozních procesů velice členitý. Na strmých svazích v konglomerátu, pískovci a flyši, které rychleji zvětrávají, vznikly strže, které se naplní jen za mohutných dešťů, po větší část roku jsou vyschlé. Pod strmými skalními pyramidami, místním názvem Kušpegarovými věžemi, vznikly suťové proudy, v jejich téměř kolmých vápencových stěnách jsou vstupy do podzemních jeskyní. Právě poloha těchto podzemních jeskyní dokazuje, že řekla tekla kdysi výše a že své koryto hloubí ještě dnes.
V bezprostřední blízkosti konglomerátové soustavy vodopádů jsou v geologickém sloupci zajímavým způsobem představeny paleozoické horniny Dovžanovy soutěsky a také mladší horniny z jejího širšího okolí, a to podle pořadí vzniku. Vedle něj je shrnutý vývoj života a prostředí v době jejich vzniku. Geologický sloupec, který byl z iniciativy prof. Stanka Busera postaven roku 1992, je prvním sloupcem tohoto druhu ve Slovinsku.
Jednou ze zajímavostí Dovžanovy soutěsky je i oblast osady Na Jamah, která leží pod Borovou pecí. Povrch pokrývají četné obrovské skalní balvany křemenného konglomerátu, které se odlomily ze strmých svahů Borovy pece. K odtržení dochází již tisíciletí a také ještě dnes. Svědky toho posledního jsme byli minulou zimu. Mezi sesunutými skalními bloky vznikly jámám podobné prázdné prostory, proto se osada jmenuje Na Jamah. Mnoho skalních bloků se zastavilo v korytě Tržičské Bistrice. Řeka je pěkně zaoblila a vytvořila si soustavu vodopádů, která je po déle trvajících deštích zvlášť silná. A co vy? Troufli byste si žít v jednom z domů Na Jamah?
To je ráj pro milovníky krásy a volného lezení.
Zajímavosti Dovžanovy soutěsky nám pomáhá objevovat vyhlídková naučná stezka, která začíná na parkovišti v obci Čadovlje pri Tržiču. Kolem Jamenšnikovy paštby – bývalé sušírny lnu – se klikatí kolem informačních panelů, pomocí nichž poznáváme vznik různých hornin a zkamenělin. Vede nás mezi strmé stěny všech barev, přes most a tunelem, kolem nejdelší soustavy vodopádů ve Slovinsku a geologického sloupce, přes osadu Na Jamah a kolem Bencetova domu až k Výstavnímu a vzdělávacímu středisku Dolina ve stejnojmenné obci nad Dovžanovou soutěskou. V bývalé základní škole jsou vystaveny fosílie a horniny z Dovžanovy soutěsky a zveřejněny vědecké i populárně naučné práce o geologickém bohatství soutěsky. Prohlédnout si můžete i fosilie z jiných částí Slovinska. V malé laboratoři jsou zvětšovací lupy, pomocí nichž můžeme zkoumat svět drobných fosilií v připravených vzorcích hornin. V centru občas hostují i jiné výstavy.
Pro odvážné badatele je zde strmá vyhlídková stezka Bencetova stezka s ocelovými schody jištěná lany, kterou může zdolat každý bez závrati. Lezci svírají prsty na lezecké stěně na tajemných Kušpegarových věžích, pěti kolmých kamenitých zbytcích prehistorického korálového útesu.
Pozorujme bohaté přírodní a kulturní dědictví! Jakmile budeme v rukou držet jedinečné, milióny let staré horniny, přemýšlejme o pradávném – zmizelém světě…
Tajemství je tady tolik jako kamenů.
I když je v Dovžanově soutěsce na každém kroku všude plno fosilií, dinosaura ještě nenašli. Zakopaný kdesi hluboko čeká, až ho někdo objeví…
Kontakt A VÍCE informacÍ
TPIC Tržič, Trg svobode 18, 4290 Tržič
T: +386 4 59 71 536 / +386 51 627 057
E: informacije@trzic.si
Otevírací doba
RIS Dolina je od května do konce října otevřené za pěkného počasí v sobotu, neděli a o svátcích od 11 do 18 hodin nebo po předchozí domluvě.
Na prohlídce s průvodcem se lze domluvit v TPIC Tržič.
Vstupné
- skupiny nad 12 osob: děti, studenti, důchodci: 4,50 EUR/osobu, ostatní 6,50 EUR/osobu
- skupiny do 12 osob: 76,00 EUR/skupinu
Vstupné RIS Dolina
- děti, studenti, důchodci: 1 EUR
- dospělí: 2 EUR