Skip to content
Můj výběr

Pastviny pod Košutou
Toulky v náručí nejdelší slovinské hory

Pastviny pod Košutou spojuje nenáročná značená turistická trasa, která vede po úpatí této nejdelší slovinské hory, právě tam, kde strmé travnaté stráně zmírní svůj sklon a pomalu přecházejí v les.

Z Tržiče projedeme Dovžanskou soutěsku a Dolinu. Parkujeme pod bývalým zámečkem rodiny Bornů v Jelendole.

Jelendol

Jelendol, dříve známý jako Puterhof, v minulosti silně ovlivnila rodina Bornů. V roce 1895 vybudovali nové silniční spojení z Tržiče do Jelendolu, které bylo mnohem pohodlnější než dřívější cestička přes osadu Na Jamah. Po této silnici, která v nejužší části Dovžanské soutěsky vede průrvou a je stará téměř 120 let, se jezdí dodnes. Rodina Bornů si na konci 19. století v Puterhofu postavila zámeček, a s jejich příchodem začal také rozvoj lesního hospodářství. V roce 1913 vybudovali elektrifikovanou lesní železnici (elektřinu získávali z vlastní elektrárny), která spojovala pilu a hlavní nakládací stanici v Medvodje.

Pastvina Kofce

V Jelendole odbočíme doleva. Asfaltová silnice se brzy změní na často velmi rozbitou zpevněnou, která nejprve vede podél potoka a později uhýbá výš. Když les prořídne, nalevo před námi uvidíme dřevěnou chatu, před ní odbočku z horské trasy a ceduli s nápisem „Kofce čez Dovžanko“. V lese následujeme značení, které nás okolo četných pramenů brzy zavede na pastvinu Dovžanka. Trasa je poměrně strmá, ale dobře značená.

Dojdeme k silnici, odbočíme vpravo a po několika desítkách metrů odbočíme doleva nad silnici na cestu, která nás okolo kaple pod Kofcami, kde kdysi stála první horská chata, zavede k ohradě a pastvině. Během několika minut jsme u horské chaty Dom na Kofcah a salaše, které leží na travnatém svahu na jižním úbočí vrcholů Kofce gora a Veliki vrh. Je to ideální výchozí bod pro výstup na vrcholy Košuty.
Čas na první svačinu? Rozhodně, ale střídmou, protože v příštích třech hodinách navštívíme ještě několik dalších horských chat a salaší a ve všech nabízejí chutná domácí jídla.

Na Kofcích jsme se dostali do nadmořské výšky 1488 metrů a přibližně v této výšce se přesouváme dál až do Dolge Njive. Les jsme nechali pod sebou a trasa teď povede převážně horskými loukami a pastvinami. Samozřejmě se musíme dívat na zem pod námi, ale co naplat, když náš pohled neustále ubíhá po úbočí nahoru, na sluncem ozářené vrcholy Košuty.

Pastvina Šija

Přibližně 20 minut chůze nás dělí od horské pastviny Šija a Tábornické chaty Šija, kde kromě občerstvení nabízejí organizovaným skupinám různé aktivity jako lukostřelba, přežití v přírodě, horolezectví a další dovednosti, jimiž se táborníci mohou chlubit.

Stejně jako kdysi se i dnes v pastevecké sezoně, která trvá od poloviny června do poloviny září, na výše položených horských loukách pasou hospodářská zvířata. A pastýři, pokud mají čas, se postarají i o žíznivé a hladové turisty. Ochutnáme původní domácí, zejména mléčná jídla, jako je kyselé mléko s trhanci nebo masovnik. Že ještě nevíte, co to je? Masovnik je typický pastýřský pokrm ze zakysané smetany, mouky a vajec. Sousedé Jezeřané ho vyrábějí z pohankové mouky, ale na tržičský z kukuřičné mouky není.

Pastvina Pungrat

Z Šije na pastvinu Pungrat jdeme po polní cestě, takže času na pozorování okolí je mnohem víc. Kamnicko–Savinjské Alpy na západní straně se zdají být opravdu blízko. Polní cestu využívají také horští cyklisté, takže se raději držíme vpravo a místa bude pro každého víc než dost.

Tegošská pastvina

K obnovené pastýřské boudě na pastvině Pungrat si to namíříme napříč loukou a odtud už pokračujeme po značené horské trase směrem na východ. Polní cesta brzy končí, trasa ale vede dál přes hrbolaté louky do pastevecké ohrady. Přes ni vstupujeme na pastviny Tegošské pastviny. Chvíli pokračujeme po značené trase a u většího příkopu odbočíme doprava. Sejdeme na lesní cestu, která nás přivede k pastýřské chatě na Tegošské pastvině.

Tegošská pastvina je zmiňována už v 15. a 16. století. Majitelé byli většinou z Kovora a vesnic pod horou Kriška hora. V roce 1892 se stal spoluvlastníkem také Karel Born. Mezi lety 1948 až 1993 na ní hospodařilo zemědělské družstvo Križe a poté byla vrácena svým bývalým majitelům. Zpočátku na ní byly postaveny menší boudy, později i pastýřské chaty. Podle dostupných údajů dvě chaty shořely a jedna byla smetena lavinou.

Dolga njiva

Do Dolge Njivy procházíme přes lesy, mýtiny a travnatá úbočí. Mezitím vyšplháme na hřeben Kisovce a když se dostaneme k odbočce na Košutnikov turn, jsme téměř u poslední salaše na pastvině Spodnja Dolga Njiva. Posilníme se salašnickým jídlem, včetně tvarohu skuty a výborných závitků, během pastevecké sezony zde navíc můžeme i přespat. Potkáváme staré i mladé návštěvníky. Ty, kteří právě dorazili z Košutnikova turnu, jehož skalní útesy se tyčí nad salaší, i ty, kteří na pastvinu přijeli autem, protože jim léta už nedovolí delší chůzi. A samozřejmě děti, které sem přiběhly v naději, že co nejdřív uvidí domácí zvířata na pastvě.

Návrat do údolí

Přestože bychom na pastvině rádi zůstali déle, musíme se vydat do údolí. Nejprve po silnici a poté po lesní cestě okolo malé vodní elektrárny Košutnik. Dáváme pozor, abychom odbočili doleva, protože pravá odbočka vede k Pungratu. Držíme se potoka do Medvod a pak pokračujeme údolím Tržiške Bistrice do Jelendolu.


Úplně na konec

Pokud se na pastviny pod Košutou vydáme s našimi nejmladšími, zvolíme kratší cestu. Vyrazit můžeme z turistické farmy Matizovec nad Podljubeljem nebo od kaple pod Kofcami. Přes Kofce se projdeme do Pungratu. Pokud půjdeme ještě déle, na pastvinu Spodnja Dolga Niva, je nutné zajistit si dopravu zpět do výchozího bodu.


Mapy:

  • Karavanky – centrální část 1:50 000, PZS
  • Storžič – Košuta 1:25 000, PZS

V blízkosti se nachází:

V blízkosti stojí za to navštívit:

Tento web používá ke zlepšení výkonu soubory cookie.
Tyto cookies nemají vliv na vaše soukromí. Více ...